Pojem střet zájmů se v posledních měsících skloňuje především ve spojení s politikou. Málokdo si však uvědomuje, že do podobné situace se může snadno dostat i podnikatel, jednatel nebo jiný člen statutárního orgánu firmy – a často i nevědomky. Pravidla pro střet zájmů se totiž netýkají jen veřejné sféry, ale také běžného podnikatelského života.
Co je střet zájmů podle zákona?
Střet zájmů nastává tehdy, když se vlastní zájem osoby dostane do konfliktu s jiným zákonem chráněným zájmem – například s loajalitou vůči společnosti, kterou zastupuje. Zákon očekává, že v takové situaci jednotlivci upřednostní zájem společnosti před svým vlastním.
Zatímco zákon o střetu zájmů upravuje povinnosti politiků a veřejných činitelů, zákon o obchodních korporacích stanovuje jasná pravidla pro podnikatele, členy představenstev, jednatele nebo dozorčí rady. I zde platí, že ochrana zájmů společnosti má přednost.
Jak může vypadat střet zájmů v praxi?
Zákon rozlišuje dva základní typy střetu zájmů:
1. Jednorázový střet zájmů
Typicky jde o situaci, kdy má člen orgánu společnosti uzavřít smlouvu se svou firmou – buď přímo, nebo prostřednictvím osob jemu blízkých. Do střetu zájmů se tak můžete dostat například tehdy, když jako jednatel uzavíráte zakázku se svým rodinným příslušníkem nebo firmou, kterou ovládáte.
2. Dlouhodobý (situační) střet zájmů
Tento typ zahrnuje situace, kdy někdo z vašeho okolí – například manželka, bratr nebo jiná blízká osoba – začne pracovat pro konkurenci, nebo zasedne v jejím vedení. Zákon chápe takové vazby jako potenciální střet zájmů, který je nutné řešit.
Co dělat, když hrozí střet zájmů?
Základní pravidlo zní: informovat. Pokud hrozí střet zájmů, je člen orgánu povinen upozornit příslušný orgán společnosti – typicky valnou hromadu, dozorčí radu nebo jiný kontrolní orgán. Nejčastěji postačí tzv. notifikace, tedy oznámení s dostatečně konkrétním popisem situace.
Na základě oznámení pak společnost rozhodne, zda:
-
uzavření smlouvy či jiného právního jednání povolí, nebo zakáže,
-
dočasně omezí výkon funkce dotčeného člena orgánu.
Rizika porušení pravidel
Pokud jako člen statutárního orgánu pravidla o střetu zájmů porušíte, vystavujete se právní odpovědnosti – nejen občanskoprávní, ale v některých případech i trestní. Typickými příklady rizikového jednání jsou:
-
nákup majetku z prostředků společnosti, který používáte pro své osobní účely,
-
uzavření nevýhodné smlouvy s rodinným příslušníkem,
-
zvýhodnění vlastní osoby na úkor firmy.
Takové jednání je zpravidla porušením péče řádného hospodáře, což může mít závažné důsledky: od odvolání z funkce až po odpovědnost za škodu či ručení za dluhy společnosti.
V krajních případech může jít i o majetkovou trestnou činnost, například porušení povinností při správě cizího majetku.
Závěr: Nehazardujte se střetem zájmů
Střet zájmů není jen problémem vrcholné politiky. Týká se i běžného podnikání. Pokud vedete společnost, platí pro vás přísná pravidla, která chrání její majetek a obchodní zájmy. Nepodceňujte je – případné následky mohou být zásadní.
Nejste si jistí, zda se vás střet zájmů týká? Ozvěte se nám – poradíme vám dřív, než bude pozdě.